Článek „jak se naučit hrát na kytaru“ je určený nejenom pro začátečníky, kteří teprve řeší jak začít hrát na kytaru. Máš-li s hrou na kytaru již své zkušenosti, nevylučuji, že některé tipy mohou být inspirativními i pro Tebe. Hru na kytaru vnímám jako širokospektrální nauku, jejíž hloubka mě nepřestává ani po letech udivovat. V tomto článku tedy budou do budoucna přibývat různé odkazy na zdroje s tipy pro pokročilejší kytaristy. Posláním těchto odstavců je nastínit Ti, co vše kytara umí, jak komplexní nástroj to v rukou zkušeného kytaristy může být. Nechť je pro Tebe tento článek motivací prohlubovat dovednosti hraní opravdu s nadšením a neutuchajícím zápalem!
Chce to čas a metronom!
Asi Tě nepřekvapím touto někdy demotivující pravdou. Chce to čas, a proto jestli si se rozhodl naučit se skvěle hrát, budeš muset vědomě obětovat čas, který si do teď dával něčemu, nebo někomu jinému. Další „nepříjemná“ pravda je už méně známa. Vyšvihneš-li se na nějakou úroveň, musíš stejně pořád dál průběžně cvičit, aby ses na té úrovni udržel. Vím, o čem mluvím, sám jsem se na kytaru učil v podstatě dvakrát. Podívej se na kytaristy, kteří zářili v 90. letech 20.století. Leckdy zjistíš, že pokud se vůbec ještě věnují hudbě, častokrát nejsou technicky zdatní staré „fláky“ zahrát a to radši vůbec nerozebírám zpěv, kde je to znát o to víc. Jo a budeš potřebovat metronom. Ten si už dneska můžeš zdarma stáhnout jako aplikaci do tvého smartphonu. V mém případě je to asi jediná opravdu užitečná aplikace v mém mobilu.
Najdi si dobrého učitele
Toto je rada, která platí zejména pro začátečníky. Možná jsi rozhodnutý naučit se na kytaru úplně sám, ale být tebou, ještě bych toto rozhodnutí zvážil. Učitel Ti technicky vysvětlí, jak se na kytaru hraje, naučí Tě, jak správně technicky kytaru držet, jak správně držet trsátko, jak postupovat při hře bez trsátka apod. Zároveň je učitel dobrý v tom, že Tě donutí se na kytaru soustředit alespoň jednou týdně. To je velice důležité v obdobích, kdy Tvé nadšení opadne, nebo zkrátka budeš muset věnovat čas „důležitějším“ věcem, například učení na přijímačky apod. Tímto obdobím Tě učitel provede a až opět najdeš zápal pro hru na kytaru, velice oceníš to, že jsi během doby stagnace neztratil úplně krok.
Osobně doporučuji začít klidně hrou na klasickou kytaru. Klasická hudba se hraje na španělskou kytaru s širokým hmatníkem a nylonovými strunami. Hraje se bez trsátka. Krom znalosti hudební teorie se naučíš perfektně hru pravou rukou bez trsátka, což velice oceníš i při hře na elektrickou kytaru. Hraní na elektrickou kytaru bez trsátka není žádný neobvyklý jev. Co jsem si všiml, tak většina špičkových světových kytaristů ho praktikuje, někteří dokonce s trsátkem vůbec nehrají. Někdo hraje trsátkem i prsty zároveň.
Je potřeba ale zdůraznit, že hru na kytaru Ti do rukou a hlavy nenalije ani ten nejlepší učitel na světě. Musíš se na ní naučit sám. Prostě Tě na ní nikdo nenaučí, musíš to vydřít. Platí zde železné pravidlo, čím více času tomu věnuješ, tím budeš hrát lépe.
Jak vybrat tu správnou kytaru
Chceš-li začít hrát na kytaru a doma žádnou nemáš, stojíš před otázkou jak vybrat kytaru. V jednotlivých kytarách jsou obrovské rozdíly, od španělek, přes dreadnoughty až po mnoho druhů elektrických a poloakustických kytar. Proto se pro tentokrát omezím jen na několik obecných postřehů.
Častokrát slyším něco ve smyslu “toto je dobrá kytara pro začátečníka“. Nemá to žádný jiný důvod než ten, že je ta kytara levná, pravděpodobně z Číny. Dost často se jedná o “zfušovaný šmejd“. Samozřejmě že je lepší, než žádná kytara, každý disponujeme různým finančním obnosem. Pokud ses ale rozhodl naučit na kytaru a chceš tuto zálibu kultivovat dost možná po celý svůj život, doporučuju Ti, aby sis rovnou koupil profi nástroj.
Dražší a lepší kytary nejenom lépe zní, ale především se na ně lépe hraje. Jsou lépe ergonomicky navržené, řemeslně zpracované, jsou seřízené, struny nedrnčí, hmatník je rovný apod. Vypozoroval jsem, že do cca 20 000,- Kč se dá obecně říci, že platí přímá úměra mezi cenou a kvalitou. S cenami nad 20 000,- pokud kvalita stoupá tak nepřímo úměrně ceně. U kytar nad 50 000,- já osobně už nedokážu moc rozlišit jednotlivé kvalitativní nuance. Abych to zkrátil a nezabředával do tohoto bodu příliš. Do akustické kytary pod 10 000,- bych spíš nešel, mezi 10 – 20tisíc si určitě vybereš skvělou akustickou kytaru, kterou svým hraním „vyhraješ“ a její zvuk se bude s časem zlepšovat- to se ti u nekvalitní kytary nepovede. Jak dřevo stárne, a jednotlivé spoje v konstrukci těla se uvolňují, kytara začíná lépe akusticky pracovat, uvolňuje nové alikvótní tóny a je to prostě paráda. Samozřejmě chceš mít minimálně přední a boční strany kytary z masivního dřeva, zadní deska může být z překližky. Mě osobně kytary, které mají zadní desku z překližky, zní dokonce lépe. Přitom jsou pochopitelně levnější než celomasivní kytary. Pokud do budoucna nevylučuješ koncertování, určitě si kup kytaru již se snímačem, nebo si nech snímač nainstalovat. Dobrý piezo snímač pořídíš od 4000,-. V případě nahrávání je nejlepší použít externí mikrofon:
K elektrickým kytarám se raději vyjadřovat nebudu, jelikož je to příliš obšírné téma. K výběru elektrické kytary je toho tolik, co říci, že k tomu budu muset jedině napsat zvláštní článek.
Vyber si oblíbenou písničku a tu se nauč
Pochopitelně se chceš naučit hrát na kytaru, protože chceš skládat svoje vlastní písničky, o tom nesmí být pochyb!:-) Začátky jsou ale někdy těžké a proto Ti doporučuji, aby sis našel písničku, která se Ti líbí a tu začal tak dlouho pilovat, než začneš mít podezření, že jí umíš. Asi už to pak nebude Tvá oblíbená písnička a možná se zprotiví i lidem, s kterými žiješ, ale je to skvělý způsob jak se ve hře na kytaru posunout dál. Vyber si pokud možno né moc složitou písničku se zajímavými akordy. Pokud máš trpělivost, tak Ti doporučuji, abys akordy „odposlouchal“, protože Ti to dá mnohem víc, než když je jednoduše „vygoogluješ“. Můžeš začít třeba s touto :-).
Tento způsob tréninku praktikují i profesionálové, když se učí kytarové pasáže těch nejlepších. Utkví pak v Tobě něco z geniality autora, můžeš pak tyto zkušenosti zúročit ve vlastní tvorbě. Je však nutné vybalancovat to, aby si při vlastní tvorbě nezabředl pouze do odposlouchaných schémat. Já osobně častokrát velice váhám, zda si nějakou hudbu poslechnout nebo ne. Ne protože bych jí považoval za špatnou, ale abych k ní pak podvědomě příliš netíhnul při skládání hudby vlastní.
Zde jsou například někteří interpreti, které jsem v poslední době tímto způsobem studoval:
Dril + svalová paměť
Jak už jsem zmínil, hra na kytaru, a to především v začátcích, je hlavně dril. Je nutné naučit Tvé tělo úplně novým pohybům, pozicím. Je to jako ve sportu. Především levá ruka bude nejdříve velice neohrabaná, tuhá a na tvrdost strun si bude těžko zvykat. Zvykání na krkolomné pozice prstů bolí. Do hry se dostane svalová paměť, což je zautomatizování různých pozic a pohybů, jako když jezdíš na kole. Ve finále nebudeš nad pohyby přemýšlet a Tvé ruce pojedou na autopilota, například když se budeš soustředit na zpěv. Pokročilejší kytaristi se již často nepotřebují na hmatník dívat ani při složitých sólech, což jim umožňuje se soustředit na samotnou hudbu ze 100%. K sólům zatím jen jednu věc: bez metronomu to nepůjde. Ti nejlepší z nejlepších kytaristů světa už na hmatník koukají jen minimálně. Všiml jsem si také toho, že když očima k hmatníku náhodou zabloudí, tak koukají někam “za“, takovým nepřítomným pohledem.
Zde je krátký seznam těchto mistrů hry na kytaru:
Různé polohy hraní
Kytara je krásně variabilní nástroj. Jedním z důležitých faktorů, který určuje charakter tónu je poloha Tvé pravé ruky. Hraješ-li pravou rukou nad krkem, má tón výrazně jiný zvuk než nad akustickým otvorem nebo u kobylky. To oceníš především, budeš-li chtít rozvinout dynamiku písně. Různé pasáže budeš hrát různě nahlas a struny budeš rozvibrovávat v různých částech kytary. Celý komplex těchto dovedností pak neskutečně obohatí Tvůj hudební projev.
Nestagnuj a posouvej se dál
Správná hra na kytaru se vyznačuje neustálým vývojem. Své znalosti budeš ideálně prohlubovat až do smrti. Neustále se posouvej dál! A to platí především ve vztahu k vlastní tvorbě, ke které hra na kytaru přirozeně spěje. Je důležité mít vizi (intuitivně), hudba jsou vlny, které Ti pomáhají interpretovat své nejniternější pohnutky, musíš tento nástroj sebepoznání kultivovat dál. Jako stromy, které stále rostou a mění se, bude se v ideálním případě měnit Tvá hra na kytaru. Někdy bude Tvůj projev divoký, jindy si vystačíš jen s několika tóny, ale i za tím nejjednodušším pojetím hry musí být cítit masiv kompetence, kterou budeš jako zkušený hudebník mít. Bob Dylan nebo Leonard Cohen jsou toho dle mého názoru skvělým příkladem.
Experimentovat s efekty
S nástupem elektrických kytar přišly záhy analogové efekty a tím se zmnohonásobila variabilita možných zvuků. Jedním z nejznámějších experimentátorů a průkopníků kytarových pedálů/ efektů byl Jimmy Hendrix. Dnes, po relativně nedávné digitální revoluci, je již na trhu takřka nekonečno digitálních efektů. Tvoje kytara tak může mít absolutně individuální charakter. Stačí najít ty správné efekty, které budou nejlépe vytvářet Tebou hledané hudební projevy.
Jedná se však o obousečný meč. Můžeš strávit dny a týdny hledáním a porovnáváním efektů a stejně nakonec nebudeš spokojený a bude Tě to odtrhávat od samotné hry a komponování vlastní tvorby. Další neopominutelný fakt je ten, že celá hra na kytaru se tím nejenom obohatí, ale také zkomplikuje. Počítej s tím, že chceš-li efekty k akustické kytaře, tzv. krabičky, musíš mít elektroakustiku, tj. akustickou kytaru s kvalitním snímačem. Pro potřeby zefektované akustické kytary je nejlepší asi kobylkový snímač tzv. piezo. Pak budeš potřebovat samozřejmě zesilovač, tedy kombo na akustické nástroje, napájecí adaptéry k efektům (to je věda sama o sobě), no a tohle všechno Tě může stát hotový majland.
A abych si nezapomněl zmínit i svojí tvorbu, níže je písnička Sargasové moře, ve které jsem použil hned několik efektů včetně loopovacího pedálu…no posuďte sami:
Druhy snímačů u akustických kytar
Jedná se o téma, kterému jsem se při snaze dosáhnout co nejlepšího zvuku akustické kytary s pedálovými efekty věnoval. Rád své poznatky popíši ve zvláštním článku. V zásadě existují 3 hlavní způsoby jak ozvučit akustickou kytaru. Každý způsob má své pro a proti. Máte-li akustickou kytaru, můžete použít snímač, který se vkládá do akustického otvoru, dále můžete použít piezo pod kobylku anebo mikrofon, který se vkládá do těla kytary zhruba do míst pod kobylkou. Zároveň můžete použít víc systémů najednou a uzpůsobovat jejich míru zapojení vzhledem k okolnostem. Každý způsob je na něco dobrý. Je potřeba zohlednit, zda používáte efekty, zda hrajete v kapele, nebo sami, zda používáte kytaru také jako pouze akustický nástroj. Ve zkratce:
Kobylkové piezo: vhodný pro zefektovanou kytaru a pro koncertování v kapele (nehrozí vazby)
Mikrofonový snímač: asi nejautentičtější akustický zvuk, ale nehodí se pro hru s kapelou a už vůbec ne v kombinaci s efekty.
Kytarový snímač do otvoru: zvuk je bližší elektrické kytaře, osobně mám raději piezo snímač. Při normálním akustickém hraní bez zesilovače tento snímač negativně ovlivňuje kvalitu zvuku a díky své nepřehlédnutelnosti i estetiku. Chcete-li používat hodně efektů, je tento snímač vhodný.
Závěrem
Ani z poloviny jsem se v tomto článku nedotkl témat, které s hrou na kytaru neodmyslitelně souvisí. Rád budu za jakékoliv Tvé podněty k obsahu. Můžeš mi napsat na email, nebo do komentářů pod příspěvek. Průběžně budu tento článek upravovat a doplňovat o další informace související s tímto tématem.
Měj se hezky a hlavně….hraj na kytaru!